Mnohdy si přejeme zastavit čas
uprostřed chvíle, uprostřed nás,
občas si přejeme zastavit svět
by už se netočil tam ani zpět.
Však jaký by byl, poslechnouc nás ?
Přerušit světa kruh, snad šlo by vše snáz … ?

Krásná chvíle by zevšedněla,
byla by tu stále noc či den,
Země by se neudržela
na oběhu svém toulavém
– a zřítila se za sluncem,
kámen vhozený do vody
nevtělil by se v kruh
a člověk by mlád či stár stál tu navždy
a nezmoudřel by jeho duch,
kola aut by stát zůstala,
zastavíc tak každý vůz
a tráva u cest by vyrůstala
nechtíc zhynout a pak znovu růst …

Možná vám mám divné oči
… jsou také kulaté … a svět je kruh, stále se opakuje
… vše se tu jen vůkol točí …