Listopad

Tak nějak nám prší
listopad na husí kůži
a já bych Tě raději šimral
orosenou růží
tak nějak bych ti kytku dal
místo listí do orosených vlasů
a řemínek sedmikrásek
kolem pasu.

V listopadu chrchlám
pohled promoklých strání
a v kapse mačkám teplo
v příbytku zmrzlých dlaní,
zavřem se doma
za okny po nichž stéká
slza za slzou
jako rozvodněná řeka

Děti spí a pod víčky jim
těkavé sny tolik sluší,
nejkrásnější louže jsou,
ty do kterých nebe prší,
co na tom, že venku
průvan listy stíná
a slunce v tom větru
brzy pohasíná

Dětem čas prostě
jinou stružkou plyne
vše musí být hned
a teď nikdy nepomine,
i to barevné listí
padá pomaleji,
chvilku se zdrží,
než do něj fouknou a pak se mu smějí.